Astronomové totiž přišli s tím, že tento v západním světě pravděpodobně nejpopulárnější svátek, se má konat úplně jindy. Konkrétně 17. června.

Je to ve hvězdách
Ptáte se, jak na to astronomové přišli? Inu, pravda je jako obvykle ve hvězdách. Tentokrát to platí doslova. Pokud jste četli Bibli, jistě znáte příhodu o třech východních mudrcích, kterak sledovali hvězdu, jež je dovedla až k právě narozenému Ježíši Kristu.

Vědci sestrojili komplexní počítačový software, jenž vypočítal pohyb všech nebeských těles před dvěma tisíci lety nad Svatou zemí, tedy zhruba dnešním Izraelem.

A skutečně zjistili, že se nad Betlémem objevila jasně zářící hvězda. Ovšem nikoliv 24. či 25. prosince, nýbrž zcela jindy – 17. června.

Astronomové se domnívají, že zář byla způsobena konjunkcí Jupiteru a Saturnu, které se ocitly tak blízko sebe, že ze zemského pohledu splynuly v obří svítící těleso.

Kdy se narodil?
Dalším problémem je přesný rok, kdy se Ježíš Kristus narodil. Je samozřejmě důležité to vědět pro přesné počítání křesťanského letopočtu. Dosud panoval konsensus, že se Ježíš narodil někdy mezi rokem tři a jedna před naším letopočtem.

Vědci nyní upřesnili, že ona konjunkce nastala v roce dva před naším letopočtem. Výzkumný tým si je svým zjištěním jistý a tvrdí, že astronomie je jedna z nejpřesnějších věd a jejich vysvětlení na biblický příběh skvěle sedí.

Rozhodně nejde o snahu o rozbourání autority církve. Je tomu přesně naopak. Tento výzkum dodává slovům Bible váhu, a to i z vědeckého hlediska. Již poněkolikáté se tak ukazuje, že tato kniha není jen sbírkou pohádek, ale překvapivě přesných historických výpovědí.