DNES (realita)

28. červen 2007 | 18.36 | rubrika: Vzpomínky.
Tak dnes kolem 12:30 pro mě přijel můj milášek a jeli sme do jeho bejvalé základky, kde měl něco dostt za vípomoc. Cesta proběhla na výbornou. Potom sme jeli rovnou do JZ. mno tam byl kopr jak ....! Mno nebudeme nadávat sprostě...
Jinak teď sem se dostala konečně k pc, po dlouhé době. Jako halu, ale musela sem poprosit Majkla (brácha od miláška), aby mě k tomu na chvíli pustil. To není jak můj debilní brácha!!! Zlatej Míša . Zítra dojede Angie. Si pro ni osobně dojedu! Mno fakt, vážně nekecám... Sice řídit nebudu, ale však víte jak... Mno nic měla bych končit. Zítra jestli se k tomu dostanu, tak určitě sem něco napíšu. Mějte se skvěle a brzy čauky.

KONEČNĚ TO MÁM ZA SEBOU

9. červen 2007 | 19.00 | rubrika: Vzpomínky.
Konečně jsem doma. 7.6. sem byla na operaci. V kotníku sem měla pakloub a nějaký menší nezahojené zlomeniny, ikdyž sem se léčila něco přes 8 týdnů. (2týdny nechodícísádra, 2chodící, 2ortéza a 2umělá chodící sádra) proto se tu za těch pár dní nenapsala ani řádek. Budu se snažit to vše dohnat a snažit se ať mám větší sledovanost jak v minulém měsíci (květnu). Jinak zpět k tomu, o čem sem chtěla psát....
6.6. jsem měla nástup ve Fakultní nemocnici. Na pokoji sem byla s jednou starší, příjemnou paní, které bylo něco přes 50 let. Milá, móóóóc hodná a hlavně ulítlá paní. hodně sme si spolu rozuměli. Bude mi chybět. 7.6. hned ráno kolem 5. hodiny sme měli budíček a to tím způsobem, že přišla sestřička a práskla s dveřmi. Sotva sme pak usínali, tak nám v 06:00 měřili teplotu a sotva se vám o5 zavíraj oči Přijdou sestry a řeknou vám, že jedeme na sál... jako klepala sem se jako by mi byla zima, ale to zimou nebylo.....
...., ale strachem. Napojili mě na přístroj, kapačku, na pravé ruce mi měřili tlak a na levé puls. Paní šla hned po mně. Operoval mě sám primář. Operace prý trvala 2 hodiny. Probrala sem se až v nějaké místnosti (hybce), s nechodící sádrou). Paní byla hned po mně. Po operaci za mnou odpoledne přijela mamka a po ní Angie, David a Jara. Udělali mi velkou radost. Každou hodinu mi sestry měřili tlak a puls. A po 4 hodinách mi dávali něco proti bolesti. Tu kapačku mi sundávali až 8.6., když mě propouštěli domů. Normálně oni po mně chtěli, ať chodím na mísu, že na ně mám zvonit. JEBAT!!! Využila sem příležitosti, když přišla mama a zdrhala na WC. Jinak VIZITA byla v 07:00, 13:00 a 17:00. Kolem 13:00 si pro mě přijel tata, podepsal papíry a jela sem domů. A co dělám doma? Nudím se jak sviňa, nemám co dělat. Doma to je asi takhle nějak:
Kači pomaličku s těma berlama dojdi do kuchyně na snídani.
Seď , podám ti to.
Jestli vstaneš, ta berla ti sklouzne a ty sletíš, tak ti ještě přidám!
Já ti to donesu seď!
Počky, donesu ti polštář pod tu nohu ať to nemáš na tvrdým!
......
Prostě hrůza. mno co už tohle vás stejně nezajímá. Budu teda radši končit ať víte proč sem vám tak dlouho nepsala...